PŘÍTEL MÁ RAKOVINU
Diagnóza rakoviny může vytvořit mezi blízkými lidmi napětí. Pokud se nejedná přímo o někoho z nejužší rodiny, budete mít možná tendenci se nemocnému člověku vyhýbat. Ne snad proto, že byste ho nechtěli vidět, ale protože jste nervózní a nevíte, jak byste mohli pomoci.
Tak jako už mnoho lidí před vámi, možná pociťujete dilema: rádi byste svému příteli či příbuznému pomohli a mluvili s ním, ale bojíte se udělat chybu. Bojíte se v jeho přítomnosti zmínit slovo „rakovina“. To je také jeden z důvodů, proč se lidé s rakovinou cítí osamělí – jejich přátelé a příbuzní mimo okruh nejužší rodiny se drží raději zpátky ze strachu, aby se jich nedotkli.
Následující rady „co dělat a čeho se raději vyvarovat“ sestavili sami lidé s rakovinou a jejich nejbližší rodinní příslušníci. Zkuste si je vštípit do paměti a neopakovat staré chyby, které mnohdy při „setkání s rakovinou“ i nevědomky opakujeme.
CO MŮŽETE UDĚLAT, KDYŽ MÁ VÁŠ PŘÍTEL RAKOVINU
Především něco udělejte! Riziko, že svého přítele zraníte nevhodnou poznámkou, je mnohem menší, než riziko z úplného mlčení. To si totiž většina lidí vyloží jako nezájem.
Pokuste se alespoň symbolicky pomoci. Pokud máte problémy s tím něco velkorysého říkat nebo nabízet, řekněte to květinou. Podobnou službu vykoná i zelenina z vaší zahrádky nebo vlastnoručně upečený koláč. Mnohdy stačí i pohled s krátkým vzkazem – „Myslím na Tebe“, „Drž se“. Tyto jednoduché symboly podpory opakujte pravidelně během celého průběhu přítelovy nemoci.
V konverzaci s přítelem je většinou nejlepší mluvit o rakovině přímo, ve stylu „Hodně mě to vzalo, když jsem se dozvěděl, že máš rakovinu.“ Takový úvod nabourá hned zpočátku zbytečné rozpaky a váš přítel se bude moci sám rozhodnout, zda chce v hovoru na toto téma pokračovat či ne.
Jestliže váš přítel téma hovoru změní, neznamená to ještě, že jste řekli něco špatně. Naopak, možná se k tématu vrátí při další příležitosti, protože bude vědět, že s vámi může sdílet i nepříjemné pocity.
Jestliže váš přítel o rakovině mluví, nebojte se upřímně projevit své pocity. Nebraňte se ani pláči – slzy blízkého člověka mohou být v těžké chvíli posilující.
ČEMU BYSTE SE MĚLI VYHNOUT
Nemluvte před vaším nemocným přítelem o lidech, které jste znali a kteří zemřeli na rakovinu. Často se dopouštíme takových nechtěných hrubostí – ponejvíce z nervozity.
Nepokoušejte se vylepšit situaci poskytováním falešných nadějí a klamných vyhlídek na zlepšení stavu.
Nedělejte nemocnému člověku kázání o tom, jak by se měl zachovat v těžké situaci nebo jak by se měl se svojí nemocí vyrovnat.
Nenabízejte pomoc obecnými frázemi typu „Zavolej mi, kdybych pro tebe mohl něco udělat.“ Nezatěžujte svého přítele přemýšlením, o co konkrétního by vás mohl požádat. Raději nabízejte konkrétní pomoc – „mohu vyzvednout děti ze školy“, „mohu zůstat dnes večer u tebe, aby tvůj manžel/manželka mohl jít ven“, „mohu dnes uvařit večeři“ a podobně.
Nepřestávejte nabízet taktně pomoc, dokonce i když vám přítel řekne, že žádnou nepotřebuje. Pro mnoho lidí je těžké přijmout nabídku pomoci, ale může se stát, že toho později litují. Vyčkejte pár dní a taktně se zeptejte znovu.
Zdroj: lecba-rakoviny.cz
