Můj příběh…Jak se mi žije teď?
2. část
Dneska jsem něco zjistila,zjistila jsem že dokud je člověk nemocný,spoustu lidí se k němu chová pěkně,slíbí mu všechno za všechno ho pochválí…na jednu stranu je to dobře,jenže co když to ti lidi dělají jen proto,že si řeknou: mno co ,proč bych chudákovi neudělal radost,stejně to asi dlouho nevydřží.Ale co když se uzdravíte?Nikdy bych nevěřila jak se začne všechno sypat,najednou zjistíte,že to co vám někteří lidé říkali,nebyla pravda ale jen sladká lež ,kterou vytvořili pro své dobré svědomí.Když jsem byla nemocná nesnášela jsem výhody ve škole,chtěla jsem dělat všechno jako ostatní.Nechtěla jsem lži,stokrát raději bych slyšela pravdu,co si o mě lidi myslí,jak to se mnou vypadá,naco mám a na co ne!Tak proč mě krmili lžima?Víte jak se teď cítím,když mi najednou řeknete..promiň,ale na to nemáš mi jsme si to uvědomili až teď?Zlomili jste mi srdce,spíš jeden člověk,kterému jsem věřila a brala ho za vzor.Proč mi to neřekl dřív?Když jsem se ho na jeho názor mockrát ptala?V takových chvílích si uvědomuji jak je skvělé,mít někoho kdo vás nezklame a komu můžete opravdu věřit.Proto zbožňuju tuto nadaci,protože vím,že to myslí upřímně a že pro své děti udělá všechno jak v nemoci tak i po ní.Děkuju že jste:-)
PS:stejně si budu dělat co chci i když podle vás na to nemám!!!
