Další rána v mém životě a nejen v mém ale i v naší rodině. Dne 20. září 2011 nám odešla do nebíčka maminka. Další umrtí v rodině. Před 4 roky odešel tatínek a tentokrát i maminka. Snad se tam našli a jsou oba štatní. Nechci tu psát proč co a jak. Chci Vám říci a taky proto píšu tento článek, aby jste se nikdy nebáli doktorů. Choďte pravidelně na prohlídky. Nic vám to neudělá, když si jednou nebo dvakrát za rok zajdete k doktorovi. Tohle vše se odvíjí také od mé maminky,která bohužel na to s prominutím kašlala. Nejen já ale i zbytek rodiny jsme říkaly to a tamto. Bohužel někdo má svou hlavu a nikdy nemůžeme nikoho nutit aby šli tam a nebo tam.
Maminka byla skoro stejně mladá jako byl taťulda. Zemřela v nedožitých 56 letech. Byla hodná milá. Milovala humor a milovala hlavně svého manžela a své dvě děti. Od doby co táta odešel do nebíčka, tak s mamkou to šlo s kopce. Snažil jsem se vše proto, aby se to nějakým způsobem změnilo a byla zase štastná ale nepodařilo se mi to 🙁 Nepodařilo se mi jí dostat do nálady jako byla dřív. Moc mě mrzí jak to všechno za poslední 4 roky skončilo. Moc si přeji aby už byl konec téhle kapitoly která mě zabíjí. Vždycky jak se něco takového stane, tak si uvědomuji další a další hodnoty života. Ano je to smutné, že si to člověk uvědomuje až když je pozdě. Bohužel 🙁 Maminko tímto ti chci poděkovat veliké díky za to že jste mi dali s tátou život. Že jsem takový jaký jsem, protože moje povaha je vaše vychování které jste mi daly. Děkuji ti mamčo a taťko.
Odpočívejte v pokoji a mějte se tam nahoře rádi jako když jsem vás viděl doma :-*
PS: Mrzí mě slib který jsem neslíbil tátovi 🙁 vložil jsem dopis do pomníčku a napsal do něj, že se o mamku postarám ale bohužel se mi to nepodařilo 🙁 Promiň táto ;-( omlouvám se……
Miluji vás
moc krásně jsi to napsal…
ahoj…napsal jsi to moc krásně…
draha: Děkuji za přečtení. Nevim co k tomu dál napsat 🙁
Dave kdyz jsme se tenkrat potkali v nemocnici, kde lezela i Tvoje mamka, byli jsme tam za babickou Bohuzel to taky nedopadlo, ale vsechno co se stane tak melo byt. Aniz bysme vedeli proc.
Ponauceni pro nas, ze zijeme jen jednou a zivot musime prozit, ne prezivat.
Zdravím tě Tomáši 🙂 Pamatuji si to moc dobře a moc mě mrzí, že to dopadlo, tak jak to dopadlo. Musíme jít dál a nezastavovat se !!! Držím tobě a tvé rodině hodně štěstí a hlavně zdravíčko 🙂 Děkuji že jsi nahlídl na web a napsal sice smutný komentář ale přece jenom. Děkuji a hodně štěstí…