Pepíček a jeho příběh

Jmenuju se Josef Bláha, říkají mi Pepíčku či „Pupku“ a je mi 5 let. Než jsem onemocněl,chodil jsem do školky u Plavecké haly na klíši. Miluji špagety,bramborový knedlíky a čtení pohádek od maminky .Mám 9ti letého zlobivého brášku Martina Hornofa který žije fotbalem a já bych také rád hrál, až budu zdravý. S bráškou si rádi hrajeme s autíčky, miluji roboty z transformers, papoušky a Star Wars. Rád jezdím na kole, chodím s maminkou do parku a plavat. Až budu velký chtěl bych být doktorem. K vánocům jsem si přál jenom elektrickou čtyřkolku ale teď když jsem onemocněl bych to neuřídil. Maminka mi slíbila, až se uzdravím tak si jí půjdu vybrat. Už aby to bylo.Maminka Zora pracuje jako obchodní manažérka v Bluestone – OKB LAB.Maminka je obrovská hrdinka. Je statečná a drží celou naší rodinu pouze ona.Dodává sílu a naději mě,bráškovi,tátovi a zbytku naší rodiny .Tatínek je městský strážník. Mojí nemoc hodně těžko snáší tak proto chodí z bráchou na návštěvu málo.

Prodělával jsem obyčejné dětské nemoci. Poslední 3 týdny mě pobolívali nožičky, měl jsem rýmu, chvíli kašel a horečku. Kontrola na dětském středisku i na dětské pohotovosti svědčila vždy pro virózu. Ale 22.10.2018 se mnou jel taťka k lékaři kvůli modřinkám a horečkám. Odpoledne nám volali, že máme jet do nemocnice, že jsem nemocný a mám akutní lymfatickou hemoblastozu- leukemii. Ten den byl pro celou naší rodinu ta nejhorší noční můra. Maminka bojuje v nemocnici se mnou a ještě delší dobu bude.Kdyby to šlo,tak by si tu nemoc a neustále píchání vzala maminka za mě ale bohužel. Kvůli mé nemoci a 24 hod.péče o mě ,nebude moci dlouho chodit do práce. Během prosince nás čeká převoz do Motole, kde budeme pokračovat s léčbou. Bohužel podle výsledků kostní dřeně, spadám do nejvyššího rizika nepříznivého průběhu léčby. Tudíž je možné, že budu potřebovat dárce kostní dřeně.Bohužel budeme muset eventuálně hledat cizího dárce.Bráškovi umřel tatínek když byl ještě malinký a proto by my nemohl darovat.Ale pokud jí budu opravdu potřebovat,ukážou až další testy kostní dřeně atd.Momentálně absolvuji chemoterapie, každý týden odběr kostní dřeně a lumbální punkce, to je pro kontrolu nádorových buněk, jestli tento typ léčby pomáhá tam, kde má. Po kortikoidech jsem měl stále hlad a přibral jsem cca 5kg a vyrostl o 3cm a momentálně po vysazení hubnu , jelikož už nemám takovou chuť k jídlu. Proto mě bude muset maminka nosit, nebo vozit a budou muset dávat velký pozor, abych se neuhodil kvůli zlomeninám z důvodu řídnutí kostí. Tento proces potrvá přibližně 7 měsíců. Pokud to půjde tak jak má. Potom bude minimálně 14 měsíců udržovací léčba a snaha obnovit můj imunitní systém. V nemocnici jsou na mně moc hodní a jsem moc rád, že tam je maminka se mnou. Teď mám období, kdy je mi často špatně, bolí mě bříško ,mám teplotu či brečím jen tak a mám různé nálady.I přesto vše je tu se mnou a moc nespí. Říkám jí , že je to můj Anděl…

Aktuální stav Pepíčka je takový ,že jeho tělíčko je imuní na chemoterapie ,která má 6 dnů po 12hodinach.

Nádorové buňky v těle je vysoké 91% a proto nám tutu středu ,lékaři v Motole oznamily ,že pro něj je nejlepší transplantace kostní dřeně . Bez toho by léčba trvala déle a na 100%by se mu vrátila .

Pepíček je bojovník už od začátku ale i na něj už to doléhá. Stále pláče, počurava se a s chůzí je to horší a horší. Tak uvažuji o kočárku jen na převoz po nemocnici a aby mohl jít ven na procházky .