Vše o rakovině

Vysvětlení účinnosti MMS

Mechanismus Biocidního účinku Chlordioxidu – MMS

Jim Humble popisuje účinky Chlordioxidu, který vzniká smísením 24,5% roztoku Chloritanu sodného a 50% roztoku kyseliny citronové takto:

„MMS smíchaný s odpovídajícím množstvím 50% roztoku kyseliny citronové vytváří plyn, který se jmenuje Chlordioxid. Chlordioxid je látka s velmi silnými oxidačními účinky, tzv. akceptor elektronů. Chlordioxid nemá nic společného s chlorem !!!

Tedy – každá molekula Chlordioxidu se neustále snaží získat elektrony a doplnit tak svoji elektronovou strukturu.

Při styku bakteriálních buněk s chlordioxidem dochází k odtržení elektronu z bakteriální stěny čímž dojde k vytvoření praskliny a tím k narušení vnitřní rovnováhy buňky. Tímto porušením chlordioxid vnikne dovnitř mikroorganismu a naruší jeho metabolické funkce, na rozdíl od ostatních oxidačních činidel, které narušují jen povrch buňky. Reaguje s aminokyselinami, pozměňuje strukturu proteinů a tím i funkci enzymů, které řídí metabolické pochody v buňce.

Následně dochází k rychlému rozpadu patogenů. V lidském těle aktivovaný chlordioxid, namíchaný v přesném, mnou doporučovaném poměru, reaguje pouze s patogenními mikroorganismy, které mají výrazně kyselejší povahu. Ničí spolehlivě bakterie, viry, plísně, rozpouští toxické látky v těle atd. Čtěte pozorně mou knihu, mechanismus účinnosti MMS je v této knize dopodrobana popsán.

Po vypití aktivovaného roztoku MMS dochází k tomu, že Chlordioxid je přes žaludeční a střevní stěny přijímán červenými krvinkami jako kyslík a je tedy roznášen do celého těla. Jakmile dojde ke kontaktu s nakaženou buňkou (nitrobuněčné infekce) či s volně „plujícími“ bakteriemi či viry v krevním řečišti, dochází k jejich téměř okamžitému zničení odtržením několika elektronů z povrchu viru či buněčné membrány patogenu. Chlordioxid se vytváří dle nejnovějších poznatků zhruba 1 – 2 hodiny po vypití aktivovaného MMS.“

Odborné vysvětlení účinků MMS

Mechanismus okysličování oxidy chlóru – celkový přehled

MUDr. Thomas Lee Hesselink

OBJEV

Moderní zlatokop a geolog Jim Humble musel častokrát putovat oblastmi zamořenými malárií. Spolu se spolupracovníky se s ní příležitostně dostával do těsného kontaktu v místech, kde bylo jakékoli moderní lékařské ošetření absolutně nedostupné. Za těchto extrémních okolností při jedné příležitosti zjistil, že zředěný orálně podaný roztok prostředku běžně prodávaného k desinfekci pitné vody je vysoce účinný při léčbě malárie. Pan Humble nemá formální lékařské vzdělání, ale použil k následným experimentům s různým dávkováním a technikami podávání tohoto přípravku vlastní zdravý rozum. Z konkrétní potřeby tak vyplynul objev snadno použitelné léčby malárie, jenž byla shledána v téměř všech případech rapidně účinnou. [1]

Odkazy

1. A Possible Solution to the Malaria Problem? Humble J.; Libertarian Times, 9. květen 2005

MATERIÁLY A POSTUPY

Postup užívaný panem Humble vypadá následovně:

Je připraven 28% zásobní roztok 80% (technického) chloritanu sodného (NaClO2). Zbývajících 20% tvoří směs obvyklých látek nezbytných při výrobě a stabilizaci práškového nebo vločkového chloritanu sodného. Jde převážně o chlorid sodný (NaCl) – 19%. Zbytek tvoří hydroxid sodný (NaOH) <1% a chlorečnan sodný (NaClO3) <1%. Skutečný obsah chloritanu sodného v roztoku je proto 22,4%.

Obvykle podávaná léčebná dávka se pohybuje od 6 do 15 kapek, při použití kapátka s velkým kalibrem (25 kapek na ccm). V jednotkách miligramů chloritanu sodného to znamená 9 mg na kapku, neboli 54 až 135 mg pro jedno ošetření. Účinnost roztoku se podstatně zvýší tím, že kapky jsou před podáním předem smíseny s 2,5 až 5 ccm stolního octa či citrónové šťávy a ponechány jejich působení po 3 minuty. Takto okyselený roztok je pak dále zředěn přidáním vody nebo jablečného moštu a podán k vypití. Může být užit na prázdný žaludek, pro zvýšení účinnosti, ale nezřídka to zapříčiní nevolnost. Nevolnost je méně pravděpodobná, užije-li se přípravek například hodinu po jídle. Ocet (5% kyselina octová) nebo citrónová šťáva (6 – 9% kyselina citrónová) neutralizuje hydroxid sodný a současně konvertuje malou část chlorečnanu sodného na chloritan (ClO2-) při konjugaci na kyselinu chloritou (HClO2). Za těchto podmínek část kyseliny chlorité okysličí další aniony chloritanu a postupně tak vytváří chlordioxid (ClO2). Přítomnost chlordioxidu se projeví žlutým zbarvením roztoku a je cítit chlór.

PROSPĚŠNÉ ÚČINKY

O tomto pozoruhodném objevu Jima Humble jsem se poprvé dozvěděl na sklonku roku 2006. Skutečnost, že chloritan sodný, resp. chlordioxid, může zabíjet parazity in vivo mi připadala hned odpočátku naprosto racionální. Je známo, že na okysličovadla je citlivá celá řada choroboplodných organizmů. Různých sloučenin patřících mezi kysličníky chlóru, jako například chlornan sodný a chlordioxid, už takřka od nepaměti všeobecně využíváme jako dezinfekčních prostředků. Nová a vzrušující je skutečnost, že postup pana Humble:

1) má snadné použití,

2) rapidní účinek,

3) je úspěšný a spolehlivý,

4) očividně postrádá toxicitu a

5) je dostupný a levný.

Pokud se tento postup i nadále jako účinný, a zdá se, že tomu nestojí nic v cestě, mohl by zbavit svět jedné z nejpustošivějších ze všech známých pohrom. [1, 2]

Nesmírně soucítím s každým člověkem trpícím tímto vysilujícím horečnatým onemocněním. Nemohu si nepřipomenout jak hrozně se cítím už když chytím jen chřipku. Oč horší musí být utrpení, které se každé 2 – 3 dny stále znovu vrací, jak tomu je u malárie. Trpí jí celoročně milióny a každým rokem na ni umře 1 až 3 milióny lidí, převážně děti.

Takto motivován jsem se pustil do pátrání, abych se o chemii kysličníků chlóru dozvěděl všechno, co je možné. Chtěl jsem porozumět možnému mechanizmu jejich toxicity vůči původcům malárie (plasmodiím). [3] Prověřil jsem takřka veškerou dostupnou literaturu abych objasnil otázku neškodnosti či rizik jejich použití u lidí.

Odkazy

1. Current status of malaria control. Tripathi RP, Mishra RC, Dwivedi N, Tewari N, Verma SS Curr Med Chem. 2005;12(22):2643-59

2. Current status and progresses made in malaria chemotherapy. Linares GE, Rodriguez JB Curr Med Chem. 2007; 14(3):289-314

3. An overview of chemotherapeutic targets for antimalarial drug discovery. Olliaro PL, Yuthavong Y Pharmacol Ther. 1999 Feb; 81(2):91-110

OXIDANTY JAKO FYZIOLOGICKÉ ČINITELE

Příkladem jsou: peroxid vodíku, peroxid zinku, různé chinony a glyoxaly, ozón, ultrafialové záření, hyperbarický kyslík, peroxid benzoylu, artemisinin, metylénová modř, allicin, jód a manganistan draselný. Učil jsem na četných seminářích o jejich použití a objasňoval mechanismus jejich působení na biochemické úrovni. Oxidanty jsou atomy nebo molekuly, které „nasávají“ elektrony. Atomům nebo molekulám, které elektrony oxidantům propůjčují říkáme reduktanty.

Vystavení živých červených krvinek malé dávce okysličovadla u nich způsobí změnu aktivity oxyhemoglobinu (Hb-O2) takže do tělesných tkání uvolňují více kyslíku (O2). [1]

Hyperbarické okysličení (v kyslíkové atmosféře pod tlakem): 1) účinná detoxikace v případě otravy kysličníkem uhelnatým; 2) účinkuje jako efektivní podpora přirozeného hojení popálenin, zranění rozdrcením, a ischemických mrtvicích; a 3) účinně pomáhá při léčbě většiny bakteriálních infekcí.

Bylo zjištěno, že mnohá okysličovadla při občasném vnitřním použití v malých dávkách působí jako mocné stimulátory imunity. Podobný účinek má vystavení živé krve ultrafialovému záření. Tyto léčebné postupy spouštějí, a využívají, přirozený fyziologický mechanismus, který přiměje periferní bílé krvinky k rychlému uvolnění cytokinů. Tyto cytokiny slouží jako varovný signál vyzývající k zmnožení buněčného útoku proti patogenům a současně potlačují alergické reakce.

Aktivované buňky imunitního systému přirozenou cestou produkují mocná okysličovadla jako součást zánětlivého procesu v místech infekce nebo rakoviny, aby tělo zbavily nákazy. Jedním z takových přirozených obranných okysličovadel je peroxid vodíku (H2O2). Dalším je peroxynitrát (-OONO), spřažený produkt superoxidu (*OO-) a radikály oxidu dusnatého (*NO). Pak je zde ještě kyselina chlorná (HOCl), odvozená z chlornanu sodného (NaClO).

Odkaz

Decreased level of 2,3-diphosphoglycerate and alteration of structural integrity in erythrocytes infected with Plasmodium falciparum invitro. Dubey ML, Hegde R, Ganguly NK, Mahajan RC Mol Cell Biochem. 2003 Apr; 246(1-2):137-41

OKYSLIČOVADLA JAKO DEZINFEKČNÍ PROSTŘEDKY

Různá mocná okysličovadla jsou ve velkém rozsahu využívána jako dezinfekční prostředky. [4, 11, 12, 13, 28] Ukázalo se, že žádné bakterie se nemohou vyvíjet v prostředí v němž množství oxidantů (stahujících elektrony) převyšuje počet reduktantů (dárců elektronů). [29] Oxidanty tedy množení bakterií přinejmenším brání, ale většinou jsou baktericidní – bakterie zabíjejí. [27]

Některá oxidační činidla, jako třeba jód, rozličné peroxidy nebo permanganáty, jsou používána k lokálním ošetřením pokožky nebo k ochraně před infekcemi působenými bakteriemi či houbami. Podobně se používá i chlordioxid. [15]

Hypochloridy (ClO-) jsou obvykle využívány jako bělicí činidla, k desinfekci plaveckých bazénů a jako dezinfekční prostředky obecně. Chlordioxid (ClO2) stejně jako ozon (O3) jsou efektivní dezinfekční prostředky používané ve vodárnách. [9,14] Roztoky chloritanu sodného (NaClO2) se už dlouho používají v ústních vodách k rychlému odstranění ústních pachů a bakterií. Okyselený chloritan sodný je postřik schválený k desinfekci masa v masném průmyslu FDA. [1, 2, 8, 10, 26] Zemědělci ho používají k omývání kravských vemen k předcházení mastitidě, [5, 6, 7] a očistě vajíček od choroboplodných bakterií.

Chlordioxid zabíjí četné viry. [16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25] Okyselený chloritan sodný je vhodný k desinfekci zeleniny. [3] Byly provedeny i výzkumy ohledně vnitřního použití zředěných roztoků chloritanu sodného při léčení plísňových infekcí, chronické únavy a rakoviny. Publikováno o tom ale nebylo takřka nic.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *