Spánek
Prevence zhoubných nádorů může mít i tak příjemnou podobu, jako je spánek. V poslední době je intenzivně studován vliv změněného cirkadiánního rytmu na rozvoj nádorů u pracovníků ve směnném provozu. Když nastává tmavá část dne, pozná to hypothalamus a předá zprávu do epifýzy. Ta na tento pokyn začne produkovat „spánkový“ hormon melatonin, který se hned vyplavuje do krve a informuje všechny jednotlivé části složitého organismu o tom, že je noc a že je třeba upravit předem naprogramované funkce na noční režim. Melatonin můžeme zcela po právu zařadit mezi tzv. antioxidanty, tj. látky, které dokáží neutralizovat volné radikály. Melatonin je v tomto ohledu skutečně výjimečný: nejenže volné radikály „pohlcuje“, ale stimuluje produkci různých enzymů, které podporují metabolismus chemických látek bezpečnějšími reakcemi, při nichž volných radikálů vzniká méně. Jeho antioxidační potenciál je silnější než u známějších antioxidantů vitaminů A, C, E, nebo selenu. Výrazně pozitivní význam melatoninu proti nádorům souvisejícím s produkcí pohlavních hormonů (prsu, prostaty aj.) vyplývá také z toho, že snižuje tvorbu estrogenů. Kromě těchto hlavních mechanismů, existují i další, ale všechny mají společné vyústění: snížení karcinogenního rizika.
Noční bdění = malá produkce melatoninu = vyšší riziko nádorů
Narušení těchto biologických cirkadiánních rytmů a tedy tvorby melatoninu, může znamenat vyšší riziko vzniku některých zhoubných nádorů, ale i poruchy spánku, zvýšený výskyt obezity, metabolického syndromu, diabetu a zhoršení projevů některých neurologických onemocnění. V různých studiích, které se zaměřily na sledování výskytu různých zhoubných nádorů u pracovníků v různých profesích, je popisováno, že letušky dlouhodobě působící na transkontinentálních trasách, mívají častěji rakovinu prsu; posléze byly podobné nálezy popsány u žen pracujících v třísměnném provozu, tedy na nočních směnách. Jiné práce našly zvýšený výskyt rakoviny prostaty u mužů, jejichž pracovní podmínky narušovaly cirkadiánní rytmy (tj. u pilotů a mužů ve směnných provozech).
Každý člověk si může kvalitu spánku zlepšit. Nejdůležitější je dodržovat spánkový režim, tj. uléhat přibližně ve stejnou hodinu. Poslední jídlo by mělo být konzumováno několik hodin před spaním. Podvečerní a večerní hodiny by lidé měli trávit při tlumeném osvětlení a uklidňující činností. Naši předkové se uchylovali k večerním modlitbám; dnes mnozí lidé před usnutím v myšlenkách hodnotí uplynulý den, a i když byl bouřlivý, mohou už bez afektu rozjímat, co bylo dobré a co se naopak nepovedlo.
V dalším díle si představíme životní styl – Stres
zdroj:https://www.linkos.cz
