Jsou chvíle, kdy má člověk pocit, že mu život bere všechno. Nemoc, bolest, strach… Rakovina se může pokusit vzít tělo, sílu, energii – ale nikdy vám nevezme to nejcennější. Nikdy vám nevezme vaši duši. Nikdy vám nevezme lásku.
Duše je ta jiskra, která zůstává, i když se zdá, že kolem je tma. Je to váš vnitřní hlas, který šeptá: „Ještě není konec.“ A láska? Ta překračuje hranice těla. Může to být láska k rodině, přátelům, životu, nebo k tomu, co vás naplňuje. Láska drží člověka nad vodou, i když se zdá, že už není síla plavat.
Ať už stojíte na začátku boje, nebo máte pocit, že prohráváte, pamatujte: prohra v těle není prohra v srdci. Každý den, kdy se rozhodnete nevzdat to, je vítězství. A někdy právě ta odvaha bojovat – i tváří v tvář nepřízni – je tím největším triumfem.
Rakovina může brát, ale nikdy nevezme to, kým opravdu jste. A nikdy nevezme lásku, kterou dáváte a přijímáte.
Bojujte. Milujte. Žijte naplno.
