Jmenuju se Josef Bláha, říkají mi Pepíčku či „Pupku“ a je mi 5 let. Než jsem onemocněl,chodil jsem do školky u Plavecké haly na klíši. Miluji špagety,bramborový knedlíky a čtení pohádek od maminky
Když skončíte s léčbou a nebudete si jistí kam přesně patříte, nezoufejte. Začínáte přece normální život, který budete považovat za svůj. Třeba bude i lepší. Otevřou se před Vámi nové a nové dveře, nechcete přece stále stát za těmi zavřenými! Ted je to váš život, život kde jsou kamarádi, lásky, kde je smích a radostné […] Děkující myšlenka… Zažila sem nejlepší prázdniny ve svém životě!Splnilo se mi všechno o čem sem s otevřenýma očima snila když sem ležela v posteli a koukala do zdi nebo brečela.Každej den prázdnin se mi zdálo jak sen z kterého se nikdy nechci probudit.Celý můj život je teď takový,ale o prázdinách to bylo podtržené tou vůní […] Můj otec zemřel na rakovinu žaludku, když mu bylo padesát. Krátce před smrtí ležel už těžce nemocný na LDN, kde před tím, než onemocněl, dělal primáře. V LDN „oslavil“ se zaměstnanci své padesátiny a umřít odešel domů. Možná od té doby se mi zdá, že umřít na rakovinu je ten nejpřirozenější způsob odchodu ze světa […]Doporučené články
Krása života
Má nemoc… 4.část
Váš příběh – Helena
Pepíček a jeho příběh
Jmenuju se Josef Bláha, říkají mi Pepíčku či „Pupku“ a je mi 5 let. Než jsem onemocněl,chodil jsem do školky u Plavecké haly na klíši. Miluji špagety,bramborový knedlíky a čtení pohádek od maminky